Stavba protivýbuchových hrází v dole

Od pátého do osmého října 1989 si záchranáři neodpočinuli. Ve třetím podzemním patře DZN došlo k záparu uhlí, který nebylo možno zlikvidovat přímým zásahem (hašení ohniska vodou), a bylo nutno přistoupit k zazdění celé chodby.

Při stavbě sádrových hrází se střídaly čety ze stálé pohotovosti a čety dobrovolných záchranářů. Za stálého měření koncentrace plynů v ovzduší jsme stavěli protivýbuchové hráze na vtažné i výdušné straně chodby.

Zde bude dobré laikům alespoň stručně vysvětlit, jak taková hráz vypadá, a jak se staví.

Pro zamezení přístupu vzduchu je nutno všechny přístupové chodby hermeticky uzavřít. V našem případě šlo pouze o vtažnou a výdušnou stranu jedné chodby. V chodbě jsme postavili dvojice opěrných stěn (peření), které vytvořily formu pro budoucí hráz. Mezi těmito stěnami vznikl prostor odpovídající požadované tloušťce hráze (min 3 m). Do nejvyššího místa budoucí hráze jsme vyvedli plnicí a kontrolní trubky, skrze celou budoucí hráz jsme nainstalovali Žofínský průlez (slangově Žofíňák). Ten slouží jako bezpečné rozhraní (propust), aby záchranáři mohli později provést průzkum požářiště bez složitého bourání celé uzavírací hráze. Nákres protivýbuchové hráze najdou zájemci dole pod článkem.

Potom začalo plavení sádrového rmutu do prostoru mezi peřeními. Speciální sádrovací agregát míchá sádru s vodou a tuto směs požárními hadicemi tlačí do plnicího potrubí v hrázi. Proces je nepřetržitý a pro záchranáře fyzicky nejnamáhavější, neboť čerpadlo je nenasytné a jeho "krmení" nesmí ustat, dokud není hráz plná. To trvá i několik hodin.

U standardního důlního profilu o průřezu 10 m² je spotřeba sádry na stavbu jedné třímetrové hráze okolo 25 tun, tedy více než osm set 30kilogramovvých pytlů! Takové množství jsme u jedné hráze ručně přemístili z důlních vozů k čerpadlu a nasypali do jeho násypky. V našem případě naštěstí koncentrace škodlivin v ovzduší nedosahovala nebezpečných hodnot a nemuseli jsme tedy pracovat v dýchacích přístrojích, což by práci ještě mnohem víc ztížilo. I tak jsme byli rádi za každé vystřídání druhou četou a krátký odpočinek.

Podrobný popis problematiky hrází v dole najdou zájemci ve Vyhlášce Českého báňského úřadu č. 4/1994 Sb.