Testování sebezáchranných přístrojů

Šlo o přístroje, kterými už byly na Ostravsku v řádu desítek tisíc kusů nahrazovány stávající přístroje sovětské provenience ŠSS 7, vyráběné v ukrajinském závodě. Po rozpadu Sovětského Svazu nebylo jasné, zda je samostatná Ukrajina bude i nadále vyrábět a dodávat. Francouzský přístroj byl menší i lehčí, a u obou přístrojů výrobci deklarovali ochrannou dobu minimálně 45 minut. My jsme přesto chtěli porovnat jejich výdrž v dodávce kyslíku přímo v dole, v reálném nasazení.

Zkouška probíhala tak, že tři záchranáři společně s technikem záchranky sfárali do dolu Kateřina v Radvanicích. U jednoho z porubů si dva záchranáři nasadili francouzské přístroje, třetí si nasadil ten sovětský, a vydali se porubem nahoru, směrem k povrchu.

Výsledek testu byl zajímavý. Francouzské přístroje nevydržely dodávat kyslík ani po výrobcem deklarovanou dobu, zatímco z toho sovětského se vyvíjel kyslík ještě po vyfárání na povrch. Tato akce měla dohru až na Českém báňském úřadu, protože z dalšího nákupu francouzských přístrojů sešlo a řediteli HBZS Ostrava byla údajně uložena pokuta za nedostatečné zkoušky přístrojů před jejich nákupem. A my jsme pak ještě dlouho slýchali zkazky o tom, kterak odolovští záchranáři zhatili socialistickému Československu obchod s kapitalistickou cizinou.